Góly: Klaška, Stýblo
Sestava: Rehberger - Svoboda, Pavelka, Kostík, Benda - Pitour, Klaška, Kalina, Doválel - Holzbauer, Zifčák
Náhradníci: Dohnal, Čech, Pavlů, Stýblo.
Do nové (historicky 9.) sezóny Céčka jsme nastoupili s několika novými muži v sestavě. Nově se představil Michal Kostík, Pavel Zifčák a Petr Stýblo. Výdaje na přestupy těchto hráčů nechtělo vedení klubu zveřejnit. Naopak nám chyběly naše starší tradiční opory - Darla, Čáp, Pěna, Laťas nebo Truhlik a to včetně trenérů Sama a Kaidlika. Vše řádně omluveno (dovolená nebo zranění). Do zápasu na klasickém lesním porostu v Grešle (Mara hlásil, že tam minule narazil na hovno - doslova) jsme nastoupili s tím, že bychom rádi tentokrát nechtěli začít obdržením obranky, jako se to stávalo v posledních letech. Dotahování výsledku nás pak velmi svazovalo a na nerovném povrchu jsme nemohli hrát naši kombinační hru. Nutno přiznat, že letos se nám zdál povrch o něco lepší než v jiných letech. Měli jsme od začátku znatelnou herní převahu, ale na tomto povrchu nikdy nevíte, kdy dostanete z náhodného centru góla. Proto bylo značnou úlevou, když se konečně po trvalejším obléhání soupeřovi branky podařilo Kempovi 5 minut před poločasem konečně trefit mezi tyče pěknou umístěnou střelou gól na 1:0.
Ve druhém poločase se hra odehrávala prakticky ve stejném duchu. Měli jsme trvalejší převahu, ale další gól ne a ne trefit. Jednu z největších tutovek nedal Kalda, kdy se krásně uvolnil a přešel až před soupeřova gólmana, ale branku levou nohou těsně (asi o metr) překopl. Závary se bohužel neodehrávaly jen před soupeřovou brankou, ale i před naší. A to byl stále stav pouze 1:0 pro nás! Vysvobození přišlo až v 90 minutě, kdy po pěkném centru Kalimera z rohu se krásně trefil nováček v týmu - Petr Stýblo hlavou - 2:0 pro nás (mimochodem jsem neviděl žádnou odezvu v hospodě na hřišti, tak že očekávám nápravu v sobotu při domácím zápase...).
Začátek nové sezóny se tak povedl a my jsme mohli odjet domů se třemi body a 200 Kč pokutou za neuzavřený zápis (Kaidlík nám neřekl svoje numero za lomítkem a telefon nám na parníku (na vodě) nebral...).
Postřehy a poučení po zápase:
- do nové sezóny bude potřeba doplnit lékárničku. Zbytek nějakého moku z loňské sezóny to nezachrání a nové posily doufám tuto situaci napraví
- když se napíšu jako vedoucí mužstva do zápisu, tak se musím zápasu buď účastnit nebo být na telefonu (i v opilosti...)
- všechny standartní situace nemusí zahrávat jeden hráč. Někdy je lepší to nechat levákovi, třeba Kempovi (platí pro Kalimera...)
- dělat asistenta rozhodčího (prostě mávat), i když jsem hráč, se v této soutěži a úrovni nemůže odmítnout. Jestli někdo neví, co je ofsajt a aut, tak nemůže hrát fotbal (platí pro Čechiňa...)
- když vím, že budu hrát za mančaft, který za mě zaplatil těžké peníze, poprvé zápas, tak sebou beru už na první zápas zápisné
- když nastupuji k fotbalovému zápasu, tak si neberu chrániče na americký fotbal a nechám je doma nebo v tašce (platí pro Stýbla...)
Na závěr bych si dovolil konstatování, že v kabině byla opět skvělá atmosféra, na kterou jsem se celou letní přestávku těšil a nabila mě na další dny, měsíce a možná i roky. To je to, proč ten fotbal (či něco, co se tomu podobá) stále hraju nebo se snažím toho zúčastnit. Už se nemůžu dočkat dalšího zápasu, tentokrát doma a opět to zažiju, až se sejdeme v kabině a zase se setkáme a pokecáme o životě (nejen fotbalovém...).
PS: A i kdybychom prohráli, tak příště příjdu zas, protože mě to prostě baví. :-)
Teo