Hodnocení podzimní části 1.A. třídy sezóny 2016/2017 trenérem Jardou Ludvíkem

Po sestupu z Krajského přeboru nás čekala nová sezóna v 1.A. třídě Jihomoravského kraje. Do nové sezóny jsme vstupovali s jednoznačným cílem zkonsolidovat kádr, zabudovat více mladých hráčů a pokusit se o záchranu. I když jsme věděli, že je to těžký úkol, tak jsme věřili, že na to naše schopnosti stačí a že to zvládneme, ale podzim ukázal, že nás čeká velmi těžké jaro.

Do sezóny vstupovala trenérská dvojice Michal Sobota a Tomáš Pěnkava, ale po 2. kole došlo k výměně hlavního trenéra, kdy Michala Sobotu nahradil Jaroslav Ludvík.

V 13. zápasech se objevilo celkem 29 hráčů včetně 3 brankářů. Velkým úspěchem je, že nejvíce minut odehráli naši odchovanci a dokonce největší překvapení podzimu a nováček v týmu Jakub Kafka měl druhý největší počet odehraných minut.

Dufek 1 115 minut, Kafka 1 055 minut, Ostrý 1 045, Procházka 1 026, Dušek 994, Bálka 961, Németh 793, Vítámvás 720, Samek 623, Veselý 542, Vašíček 505, Adámek 479, Doubek 452, Kubošný 433, Šťáva 391, Kotáb 360, Karban 332, Železný 208, Fryš 168, Černý 163, Kalina 128, Papai 90, Mössmer 83, Kubále 67, Rolník 52, Burda 29, Pavlík 12, Poláček 11, Berka 1 J.

Střelci:

3 – Németh, Procházka

2 – Vašíček, Karban

1 – Černý, Veselý, Bálka, Doubek, Železný, vlastní(Kuřim)

Největší problém tohoto mužstva je hlava…, prostě má velmi slabou psychickou odolnost. Zároveň k tomu velmi úzce patří nechuť se obětovat pro mužstvo, pro úspěch. Spousta hráčů si pořád myslí, jací jsou velcí fotbalisti a nechtějí se změnit, pořád mají pocit, že uhrají všechny situace sami a z toho pramení potom chyby, za které jsme ihned potrestáni. Bohužel se tyto situace opakují skoro v každém zápase. Můžeme si říkat před zápasem co chceme, můžeme se připravit jak nejlépe dovedeme, ale vždy se někdo neudrží a hraje to podle sebe a to nás strašně ubíjí. Nejhorší na tom je, že když kluci vidí, že nám hra funguje a daří se nám, tak nejsou schopni se takto chovat po celý zápas, natož v dalších zápasech. Pořád v nich vítězí jejich nejoblíbenější pocit – „stačí mi, že hraji v základu a hlavně, že si zahraji“. Mohou si myslet o sobě jaká jsou parta a jací jsou „bombarďáci“, ale pro mě je toto jejich chování a přístup velké zklamání. Ne výkony, ale přístup hráčů je neskutečná houpačka. Vím, že jsou body důležité, ale pro mě nehrají žádnou roli. Já po hráčích vyžaduji kvalitní výkon a přístup k zápasu tak, jak si řekneme. Pro mě je toto strašně důležité! A když kluci toto dodrží a přistoupí k zápasu tak jak mají, tak body přijdou a sami to v mnoha fázích sezóny zažili na vlastní kůži. Jsou schopni potrápit i porazit každého, bohužel ještě lépe umí prohrát s kýmkoliv.

Já jsem velmi dlouho nad nabídkou vést A-tým přemýšlel a dlouho jsem odolával. Neměl jsem už tuto ambici a na rovinu mě to už ani nelákalo. Byl jsem spokojen, tam kde jsem byl a bavilo mě spíše ty hráče připravovat do A-týmu…Po podzimu jsem rád, že jsem tuto nabídku vzal. I když je mi na druhou stranu smutno po klucích z B-týmu. Mám ty kluky strašně rád a je mi s nimi moc fajn. Věřil jsem, že jim mohu pomoci a že oni zároveň pomůžou mně. Dokázali jsme se za krátkou chvíli naučit něco úplně nového a i ti starší hráči to přijali a ukázali, že když chtějí!!!, tak jsou  schopni se přizpůsobit novým věcem. Na druhou stranu jsem velmi zklamán výkony a hlavně přístupem mužstva v některých zápasech. Byly to chvíle, kdy jsem si říkal, jestli mám zapotřebí ztrácet čas s někým, kdo o to vůbec nestojí…Ale tak jak jsem věřil na začátku, i přesto že jsem dostal od nich spoustu ran, tak mě nezlomili a věřím tomuto mužstvu dále. Strašně si přeji, aby kluci pochopili, jak mohou uspět, že ta naše společná cesta je jenom o dodržování nějakých pravidel a pokud toto pochopí a odprostí se od toho svého „já“, ale přehodí se na „my“, tak nemám strach. Bohužel na podzim jsem v tomto zklamal, protože jsem to v nich nedokázal probudit, svoji roli u týmu jsem nezvládl… Moc doufám, že mě tento tým aspoň na jaře pochopí…

Když teď zhodnotím krátce některé zápasy, tak mužstvo zahrálo fantasticky s Miroslaví, Kuřimí, to byly naprosto neskutečně odmakané zápasy. Ale skvělý výkon jsme předvedli doma s Líšní B, i ve Slatině, kde jsme bohužel prohráli, ale to byl přesně ten výkon, který od mužstva chci a kdy výsledek není tolik důležitý. Navíc v tomto zápase předvedli skvělý výkon Papai, Fryš a Doubek, kdy jsem rád, že mi tuto důvěru svým výkonem vrátili. Kvalitní výkon jsme předvedli i v Hrušovanech a ve Svratce, kdy jen kvalitnější koncovka rozhodla o vítězství domácího týmu a myslím, že je málokdo potrápil, tak jako my.

Bohužel tyto výkony jsme velmi „úžasně“ dokázali zahodit v některých dalších utkáních, kdy jsme se na to neskutečně …… . Nejhorší výkon, přístup a pro mě absolutní zklamání, které dodnes nedokáži pochopit je zápas v Příměticích. Toto jsem od kluků nečekal a mrzí mě to dodnes…Nepochopil jsem ani prvních 60 minut v Zastávce, kdy jsme si opět po skvělém výkonu s Kuřimí o sobě mysleli, jak jsme dobří. Hlavně starší hráči mě obrovsky zklamali, když úplně zapomněli, čím jsme uspěli v předchozím zápase s Kuřimí a zase si chtěli hrát „to svoje“… a bohužel posledních 30 minut procitnutí a navrácení rozumu nám pomohlo jen k remíze a je to velká škoda, protože s těmi dvěma body navíc by se nám daleko lépe dýchalo…

Nyní bych se chtěl vyjádřit k některým hráčům…je to můj osobní pohled, který se nemusí líbit, ale pro mě je důležité dodržování pokynů na hřišti a přístup k zápasu, mě nezajímají osobní schopnosti a minulost.

Jacek Kafka – největší překvapení podzimu, obrovský bojovník, který svoji slabší techniku a taktickou vyspělost nahrazuje neskutečným přístupem a plno dalších hráčů by si z něho mělo vzít příklad. Dostal se do týmu jenom díky sobě, své pracovitosti a tím, že se obětuje proto, co má rád. Když s tímto nasazením vydrží, bude ten, který může toto mužstvo táhnout dlouho. Neboj se více mluvit a vzít na sebe odpovědnost, mužstvo Tě bere!

Petr Németh – největší zklamání podzimu, skvělý hráč, pan střelec, kluk který může být ihned hvězdou týmu. Ale on nechce, on si chce jen zahrát a to je strašná škoda. Nechce aby ho zápas bolel, natož aby se zpotil. Nechci si hrát na chytráka, ale žádný jiný trenér by mu po těch jeho výkonech nedával další šanci, ale já mu ji pořád dávám a on ji pořád ignoruje. Zahrál fantastický zápas s Miroslaví, fantastický poločas ve Slatině, na druhou stranu dokázal toho spoustu odchodit…Já ale vím co v něm je a můj jediný úkol je to v něm probudit. Ale potřebuji jeho pomoc, sám to nedokáži a Petr mi zatím pomoci odmítá. Strašně věřím, že nás na jaře potáhne a vystřílí nám spoustu bodů. Staří borci ho berou jako sobě rovného a to je další věc, která je úžasná, ale taky potřebují, aby jim to Peťa vrátil. Je to jen na něm…

Marek Bálka – pro mě nepostradatelný hráč, ale také velké zklamání. Věřím mu, dávám mu důvěru, ale jeho hlava je obrovsky proti a nedokáži jeho psychiku zlomit. Je strašně mužstvu prospěšný, ale brzdí ho jeho psychika. On si prostě myslí jak je špatný a nikdo mu to nedokáže vymluvit. Jakmile zkazí míč, tak je doslova a do písmene po něm. A sám se tím neskutečně utápí. Můj jediný úkol je mu vysvětlit, že mužstvo jeho skvělou černou práci potřebuje a že je pro tým nepostradatelný, ale vůbec se mi to nedaří, jeho „nesmyslná osobní kritika“ je silnější…

Vojta Dušek – jeho podzim je pro mě také zklamání. Dá se říci, že o něm platí to stejné jako o Markovi Bálkovi. Jediný problém je jeho hlava. Věř si, věř si, já Ti věřím!

Tomáš Kotáb – překvapení, ale ne pro mě. Věděl jsem, že na tuto soutěž má, jen má smůlu v tom, že prostě Luboš Vítámvás je jenom jeden. Ale vždy, když bylo potřeba, tak pomohl, navíc kvalitním výkonem. Škoda, že nemůže moc trénovat, hodně by ho to ještě posunulo. Jediné, co mi na něm vadí, je jeho horká hlava, ale on jiný asi nebude. Byl bych rád, kdyby vydržel ještě dlouho a dařilo se mu i v osobním životě.

Jirka Dufek – skvělý kluk, bojovník, dříč. Jako u jiných, tak i u něho je problém hlava. Jakmile zkazí, už se v tom utápí a přemýšlí o tom, místo aby to hodil za hlavu a pokračoval dál. Nejvyšší počet odehraných minut svědčí o tom, co znamená pro mě i tým, ale na druhou stranu jeho výkony optimální nebyly. On je přesně ten typ „houpačky“ – nedokáže svůj kvalitní výkon zopakovat a hraje často jako „den a noc“. Nepřemýšlej o sobě, o své hře, bav se svojí hrou, užívej si ji a hlavně, každá hra má chyby, nejsi ideál, abys hrál bez chyb. Když se to stane, hoď ji za hlavu a bav se dál…

Honza Doubek – kluk s předpokladem být důležitý člen týmu. Ve Slatině předvedl famózní výkon, ale jinak se mu nedařilo. Moc nad svou hrou přemýšlí a neposlouchá rady. Rád si hraje podle sebe a tím se sám utápí a to mu hodně škodí. Když se dokáže uklidnit a poslouchat co mu říkám, tak do základní sestavy jednoznačně patří, ale musí se sám nad tím zamyslet…

Tibor Ostrý – obrovský bojovník a dříč. Hráč, kterého mužstvo jednoznačně potřebuje. Věřil jsem, že toto mužstvo bude stát na něm a že tuto roli zvládne. Ale v tomto mě zklamal, není ještě na tuto roli připraven, je moc impulzivní a chce aby se vše motalo kolem něho. Takto se nesmí chovat, čekám od něho více pokory, ta mu chybí a je jedinou překážkou toho, aby se ještě více výkonostně posunul. Pokud na své pokoře zapracuje, tak bude daleko lepší a to moc tento tým potřebuje.

Martin Procházka – nechá na hřišti vždy všechno, strašně chce, strašně dře, ale je to takové k ničemu. Nedaří se mu už delší dobu. Snaží se to neustále zlomit tím, že opravdu jede na maximum. Ale to je prostě ten jediný důvod, který mu ubližuje. Musí se hlavně zklidnit a více si věřit. Jeho sebedůvěra je na bodě mrazu a to je špatně. Martin je hráč, bez kterého toto mužstvo být nemůže, prostě on je a doufám, že ještě dlouho bude jeho pevnou součástí. Dá se říci, že on je ten, kolem kterého je toto mužstvo postaveno. Jeho jediný úkol je si toto uvědomit a přijmout tuto roli. Nikdo po něm nechce roli zachránce a spasitele, to v žádném případě, jediné co se po něm chce je, aby se naší hrou bavil a užíval si ji. A když se mi toto podaří mu vysvětlit a on dokáže pochopit, že se má fotbalem bavit, tak ještě všem ukáže velké věci.

Martin Fryš – pokud naváže na výkon ve Slatině, pokud bude chtít tvrdě pracovat, pokud bude poslouchat, tak je to pro nás výhra do budoucnosti a troufám si říci, že do brzké budoucnosti…Bohužel co ho omezuje a mě trápí, je jeho horká hlava a i já mám problém ho udržet v klidu. Pokud na sobě v tomto ohledu nezapracuje a nebude chtít být jiný, tak si sám zavírá dveře. Ale pevně věřím, že je to chytrý kluk, který si to uvědomí!

Krátce i ke starším hráčům…vím, že se teď pohybuji na tenkém ledě a že se to možná nebude některým líbit, ale takový jsem…když hodnotím, tak všechny stejně.

Po mém nástupu k týmu jsem postupně povolal zpět některé starší hráče, protože jsem věřil, že mohou mužstvu ještě hodně dát, i když původní záměr byl více se zaměřit na mladé, bohužel ti tuto tíhu neunesli…

Petr Železný – neskutečně zkušený hráč, který má mužstvu pořád co dát, ale musí se změnit a to on moc nechce. Pořád v něm vítězí touha si zahrát a ne se obětovat pro mužstvo. Systém, který jsme začali hrát jeho hře moc nevyhovuje, ale když chce, tak se dokáže přizpůsobit, ale on moc nechce. Příkladem je famózní výkon proti Kuřimi, kdy to byl jeho zápas, předvedl skvělý výkon, ale hned v dalším zápase v Zastávce už jel podle sebe a mužstvu i výsledku to hodně ublížilo. Je to jen na něm, ale já mu věřím a teď jde o to, aby věřil on mě…

Martin Veselý – už ve svůj návrat nedoufal, ale dočkal se ho a potvrdil, že právem. Bohužel se nedokázal donutit k větší tréninkové aktivitě a to ho postupně dohánělo. Je to typ hráče, který potřebuje trénovat a on měl plno aktivit, kterým dával přednost a to je škoda. Pokus se chytne trochu za nos a zamaká, tak pro nás všechny jenom dobře.

Michal Adámek – zdraví. To hovoří za vše. Pan fotbalista, který když je zdravý, tak bude a musí hrát. Jsem moc rád, že trochu překonal svoji hlavu a jde do zápasu i s bolestí. Zjistil, že se to dá zvládnout a hrál na podzim tolik minut, jak už dlouho ne a navíc velmi kvalitních minut.

Martin Vašíček – můj oblíbený hráč. Střelec, který se dokázal změnit a začal více bojovat a dřít pro mužstvo. Je obrovsky platný při hře, bohužel méně produktivní než jsem čekal. V této činnosti jsem od něho čekal více. Zklamal mě svoji naprosto zbytečnou ČK, to mě mrzelo dlouho. Ale každý má právo na chybu a věřím, že si ji uvědomil. Myslím, že je typ hráče, kterému náš styl vyhovuje a plně to jaře potvrdí.

Pavel Šťáva – skvělý kluk, který má moc rád fotbal. Taky se vrátil do hry, když už to nečekal a obrovsky pomohl. Dokázal se změnit a přizpůsobit a je jen na něm, jak to bude s ním dál.

Ruda Kubošný – dříč, který vždy nechá a hřišti všechno. Doplatil na své zdraví a na změnu stylu hry, kdy je na jeho nejlepší místo velká tlačenice a měl to těžké. Je to ale bojovník, který se nevzdává a ještě neřekl poslední slovo.

Omlouvám se všem dalším, které jsem nehodnotil, ale přijde na ně určitě řada příště.

Mám jediný cíl a to je, aby vás náš fotbal bavil a užívali jste si ho. Ale tak, že vás to bude bolet, protože čím více bolesti, tím více radosti. Nemusíme se mít rádi, ale musíme se respektovat a když toto dokážeme, tak všechno zvládneme. Tento cíl by měl být společný a je jen na vás, jestli jste schopni ho akceptovat.

Závěrem bych chtěl poděkovat především Laďovi Berkovi, protože to je člověk, který pro nás všechny udělal neskutečně moc. Všichni včetně mě, si toho často nevážíme a řešíme jen tu momentální situaci, ale uvědomte si a vyhodnoťte si v klidu, to co pro každého z nás udělal za ty všechny roky a klobouk dolů před ním. A věřte, že stačí a je to tak jednoduché, mu jen říci…Moc děkujeme!

Chtěl bych poděkovat i Milanu Samkovi, za tu jeho černou práci, kterou nikdo nevidí, ale je moc důležitá…, Tomáši Pěnkavovi za to, že se mnou do toho šel, i když to pro něho nebylo asi moc jednoduché a celkově za tu práci, která je často neviditelná, ale tvrdě vykonaná, Milanovi Železnému, se kterým se skvěle komunikuje a je ochoten se domluvit na kompromisu a i všem ostatním trenérům od Jirky Samka počínaje po všechny trenéry od přípravky konče, je to těžká a nevděčná role být trenérem a jsem moc rád, že jsem v klubu, kde je těchto skvělých trenérů plno!!!

Všem patří obrovské poděkování za jejich práci!!!