Na základě naléhání pana Václava Bulína, jsem byl stejně jako za béčko donucen k sepsání referátu ze sobotního utkání. Všem se omlouvám za opoždění, ale hierarchie v klubu je jasná….

Bude to ale kratší, než u béčka :-)

Sestava: Filda ©, Jéňa, Jarda, Lupen, Čáp, Laťas, Kódl, Venca, Kempa, Kája Pitour, Baladič

Střídající: Truhlik, Dalda, Dan Ondra, Přéma, Havliš, Dub

V první řadě je potřeba uvést pár statistických údajů:

Věkový průměr hostí - 23 let

Věkový průměr domácích - 42 let

1 nový kapitán – domácí mužstvo. Filda

1 pár nových kopaček – domácí mužstvo. Filda

3 nové puchýře – domácí mužstvo. Filda

Sestava byla pro mnohé překvapující, ale já musím pochválit trenéra za její velmi citlivé složení. Nekonal se totiž blázinec ve stylu „na první půlku ti nejlepší a pak zbytek“ – ono to tak totiž ani není.

Všichni hráči mají své určité kvality a přednosti, a pokud je trenér dokáže zkombinovat tak, aby veškeré slabé stránky (samozřejmě je jich minimum) eliminoval, pak je vidět, jako v sobotním utkání, ta jeho černá práce, kterou nikdo neocení, která navíc vedla k tomuto úžasnému výsledku.

Přesuňme se tedy k průběhu utkání:

Jak je naším milým zvykem, v průběhu rozcvičování každý trefí šibenici a Filda jde na zápas nepřipravený, s hlavou skloněnou a s nulovým sebevědomím.

I tuto záležitost mají kluci perfektně zmáknutou, jelikož se každý zápas opakuje v jeho začátku to stejné. Cca ve 3-tí minutě jde vždy soupeřův útočník sám na našeho brankáře. Je již zvykem, že tuto situaci domácí veterán zvládne a nebylo tomu ani v sobotu jinak. Mrzuté bylo, že chyba vznikla na straně velezkušeného pana Klašky, který mohl být s jedním dalším nejmenovaným hráčem tohoto zápasu vyhlášený jako borec nakonec. Touto chybou se odsunul na druhé místo, i přes to, že jako jediný hráč, ze všech dosavadních zápasů, se omluvil a pochválil brankáře.

Ale nepředbíhejme.

Naše hra se následně zvedla. Vytvářeli jsme si šance, které, ač byly 100%, jsme neproměňovali. Zde musím jmenovat jméno Jaroslav Hellinger, i přesto, že se nakonec stal jediným střelcem zápasu.

Nemyslete si však, že v průběhu těchto šancí se neozvali ani hosté. Ba naopak. Jenomže tentokrát to mimo jednoho samostatného nájezdu a dvou střel nebyly klasické šance, ale ohrožovaly nás jejich nebezpečné kolmice mezi obránce, jimž nemohl občas zabránit, v ten den naprosto skvělý, Václav Bulín. Nemluvě o Fildových vybíhačkách za vápno…….

Pokud se tomuto pánovi nepodařilo zastavit některý z výpadů hostí, vše zbylo na posledním člověkovi v poli.

ANO, jak mnozí při čtení tohoto článku křičíte, byl to nově jmenovaný kapitán, brankář a maskot mužstva v jedné osobě – pan Filip Papai jr.

Vraťme se tedy o dva odstavce výše.

Pan Hellinger, ač bezchybný v obraně a zároveň neuvěřitelně marnivý v útoku, se rozhodl před koncem první půle nacentrovat míč na malé vápno soupeřovi branky.

Provedl to však stylem bývalého kapitána céčka pana Martina Bendy a balón po hrubce hostujícího brankaře skončil za jeho zády.

Nyní si můžeme přiznat, že to byl zápas dvou brankářů. Oba předvedli neskutečný výkon. Domácí byl navíc kapitán, v nových kopačkách, s puchýři, ale neudělal chybu, kdežto hostující tu jedinou udělal a o tom fotbal je.

Docela ho lituji, jelikož mne v následujícím zápase podržel tým béčka a i přes mou chybu jsme vyhráli.

Posilám tímto pozdrav do Pavlic s tím, že se nic neděje a příště to bude lepší (po dlouhé době byl brankař hostí kamarádský, v klidu pokecal a dokonce jsem slyšel od jeho spoluhráčů slova „že se nic neděje“, za což těm neznámým děkuji, že ho podrželi.

PS - pozdrav patří i jejich kapitánovi – on ví o čem je řeč :-)

Při odchodu do kabin po prvním poločase, jsme si řekli, že jsme přežili horší první půlku a čeká nás už jenom to lepší.

Došlo k určitým střídáním, která si konktrétně nepamatuji, ale jedno mi utkvělo v paměti.

Pan Lubomír Pavlů se nechal o poločase vystřídat a já osobně jako mnoho dalších musím vyzvednout jeho výkon. Ten borec na tom hřišti prostě nechal všechno. Dařilo se mu, balóny neprohrával, a když se občas nadechl, tak dokázal prohodit i vtip (vždy byl trapný, ale v jeho situaci mu to odpouštím)

O přestávce kupodivu nebyla otevřena ani lékárnička a bylo to dobře….

Do druhé půle jsme opět nastoupili už na hranici našich fyzických možností.

25 minut jsme hráli v rámci možností, šance na obou stranách, opět je potřeba pochválit obě obrany vč. brankařů.

Co se stalo pak, bylo velmi vyčerpávající. Zmíním dvě největší šance Davida Balady a po chvíli Dalibora Dočekala. Neskutečné zahození šancí…..

Prostě od Daldovi tutovky platilo pravidlo nedáš, tak máš Fildu nebo Vencu.

Jakmile se ti dva vyčerpali, tak jim s lehkostí svoji vlastní pomohl pan Klaška, jež, jak si možná pamatujete z úvodu tohoto článku (a já nerad připomínám) chyboval již ve třetí minutě.

Následná souhra -Bulín + Klaška- v posledních dvaceti minutách nám zachránila mnoho minut. Díky jejím nahrávkám mezi sebou a jejich držení míče bylo neskutečné, jak jsme zápas dohráli.

Doufám, že je z mých slov patrné, že bojovnost nebyla jenom na straně výše jmenovaných hráčů, ale že jsme to zvládli jako tým………..

Pokud jste si mysleli, že nenajdu negativa, pak jste na omylu. Nebudu psát v hádankách, jelikož jsem to tomu hráči řekl a prosím ho, aby to bral sportovně, ale nemůže si pan Duhajský vylívat zlost na střídavějších hráčích a zároveň tím rozhodit další dva hráče, když hostující tým kope v 88 minutě roh.

Toto je neomluvitelné a to i přesto, že Čáp měl v té stejně minutě fyzičku na další zápas a pohyboval se tam, kde ho nikdo neočekával – to všechna čest a nechápu, jak to bez tréninku dělá.

Závěr zápasu byl prostě neuvěřitelně vyčerpávající a ubojovaný. Chválím naprosto všechny, ale nejvíc tyto 3+1 – Venca (dnes bezchybný a nekompromisní), Kempa (mimo třetí minuty vše super), Jarda (bezchybný v obraně, méně úspěšný v útoku, i přesto rozhodující gól)

A komu patří to +1 ??????  Jan Svoboda, předvedl výkon, který asi nikdo z diváků neocenil, ale já z pozice brankáře velmi. Nechci to ani dále rozebírat, ale neměl jsem námitek.

Co nám zbývá závěrem????

Udělat poděkování všem, tak jako v článku béčka:

František Papai – za to, že přišel nenápadně, a já nebyl tolik nervózní

Jan Svoboda – za černou práci

Jaroslav Hellinger – za to, že se něco naučil od pana Bendy sen.

Lubomír Pavlů – za jeho 150% výkon

Duhajský František – za jeho neúnavnou fyzičku (škoda, že tu fyzičku má i jeho huba) – za kecy ne J

Jan Lattner – za to že zaplatil po zápase 15 piv, které, jsem měl zaplatit já a do kabiny je donesli další J

Martin Pavelka – on byl na hřišti??? J

Václav Bulín – jednoznačně nejlepší hráč tohoto zápasu, ať si říká, kdo co si říká……

Petr Klaška – mohl na tom být jako Venca, ale i přes omluvu mu dávám 1-

Karel Pitour – neúnavný bejk

David Balada – borec s neuvěřitelným nákopem, kterému nevyšla koncovka

Radek Truhlář – za uklidnění levé strany ve druhém poločase

Dalibor Dočekal – díky neproměnění šance, nechal vyniknout obranu a ukázal psychickou sílu našeho mužstva

Daniel Ondra – za to, že to přežil s čápem a přitom bojoval jako býk

Přemysl Skopal - za to, že se ponaučil oproti Grešlu

Pavel Havliš – za to, že nedostal infarkt

Doubek Jan – za to, že se nepřevlíkl

Jiří Samek - za to, že to přežil