Dnes přinášíme na naše stránky další rozhovor s jedním z trenérů mládeže. Tentokrát se jedná o trenéra přípravky Petra Železného, který je navíc ještě aktivní hráč našeho A týmu.

Představ se našim příznivcům.(práce, rodina,děti…atd.)

Zdravím všechny příznivce fotbalu. Pracuji v zahraničí v (Rakousku) ,mám manželku Pavlínu a dvě děti Peťu 9 let a Natálku 5 let.

Tvoje fotbalová kariéra je docela zajímavá a pestrá působil jsi v hodně klubech u nás i v Rakousku zkus nám je všechny přiblížit?

S fotbalem jsem začal v 5letech na hřišti v Oblekovicích tehdy ještě na škváře .V té době tam trénoval vynikající trenér žáků pan Jan Zeman od kterého jsme se společně s bratrem Milanem hodně naučili. Asi ve 13 letech si mě vyhlédla tehdejší Rudá Hvězda Znojmo (teď 1.SC Znojmo ) Hrál jsem tam za ligové žáky, potom za ligový dorost. Hrávali jsme např. proti Baníku, Zbrojovce a v té době jsme sváděli souboje třeba proti Jankulovskému ,Ujfalušimu Pacandovi a dalším pozdějším hvězdám. Po skončení dorostu jsem se posunul do mužů.Tam jsem nastoupil na vojnu do Znojma. V té době se hrála Moravsko Slezká liga.Absolvoval jsem celou přípravu, ale kluby se nedohodly. Po vojně jsem se vrátil do divize. V této soutěži jsem po dobu tří let stabilně hrával. Pak přišlo nepříjemné zraněni oka, půl roku poté mě prasklo slepé střevo a tak jsem téměř rok nemohl hrát fotbal . Po zotavení ze zranění přišla nabídka z Rakouska a přesun do Pulkau. Postupně následoval Hollabrunn,Gollersdorf ,Heldenberg a poslední klub byl Haugsdorf.To bylo v době kdy mi bylo 23-34 let. V posledních třech klubech jsem nastupoval společně ze svým bratrem Milanem a musím říct, že to byli moc krásné časy . Rádi na to vzpomínáme u pivka po zápasech na IE ZNOJMO kde teď hraji za A mužstvo a trénuje mě Tomáš Pěnkava také jeden z bývalých protihráčů z Rakouska.(smích)

Na který tým nejraději vzpomínáš? Kde jsi zažil největší úspěch?

Vzpomínám na všechny kluby rád,ale asi největší zážitek v paměti mám z doby v dorostu a potom u mužů protože já hrál za Znojmo a brácha v Brně za Dostu Bystrc . 2 roky jsme se potkávali proti sobě jako soupeři . Rodina jezdila na naše zápasy a nevěděli komu mají fandit. Byla to v té době velká rivalita.              

Jak a kdy začala tvoje trenérská kariera?

Už od 22 let jsem začal trénovat žáky . V té době je trénoval fenomenální Jirka Samek . Ten mě pak stáhl sebou do dorostu ,kde jsem trénoval ještě minulý rok . Samozřejmě současně jsem do toho ještě trénoval přípravku.

U kterého týmu se ti nejlépe pracovalo u dorostu nebo přípravky a zkus popsat rozdíl mezi těmito kategoriemi?

Nejlepší rok v dorostu byl samozřejmě postup do krajské soutěže , kde byla výborná parta, kluci poslouchali a dělali, co jsme jim řekli. A přípravka letos si myslím, že asi nebudeme mít konkurenci a to nám odcházejí jen 4 hráči. Takže příští rok bude také silní. Rozdíl je, že v dorostu můžete zvýšit hlas , protože kluci už jsou skoro dospělí a chápou, co po nich chce , ale taky někdy né. U přípravky toho křiku musí být určitě méně a je tam potřeba daleko větší trpělivost. U těchto malých jde o učení fotbalových návyků a dovedností s míčem.

Jak se Ti spolupracuje se svým novým trenérským kolegou z přípravky Pavlem Kučmou?

Toho mě byl čert dlužen (smích). Ne vážně Pavel je zkušený trenér a myslím si, že nám to klape velmi dobře.Navzájem se doplňujeme (tužka,papír,zápisy) a především taktika. Jsem rád, že přisel a doufám, že spolu vychováme nějaké talenty.

Jak se dá vůbec skloubit práce trenéra mládeže a aktivně hrát Krajský přebor?

No je to hodně náročné na čas, ale když člověk fotbal miluje tak pro to udělá cokoli. Baví mě to předávat zkušenosti těm malým klukům a třeba se jednou dočkám nějakých výsledku můžu zmínit např. Jiří Dufek,Drmota,Šperl,Kafka a jiní kluci, které jsem trénoval od žáků a teď se mnou nastupují za A mužstvo. Je to taková třešnička na dortu a proto to děláme.  

S přípravkou se Vám v soutěži výsledkově i herně daří čím si to vysvětluješ?

S většinou jsme už tři roky pohromadě a je to vidět, jsou na sebe zvyklý. Každý má své úkoly, a když je plní tak jsme hodně silní,tím je nechci zase chválit ať jim nestoupne sláva do hlavy, protože pořád je co zlepšovat a společně s Pavlem (Kučmou) uděláme vše proto abychom je posunuli fotbalově dál.

Tvůj syn Petr už o sobě dává fotbalově vědět nejen v našem klubu, ale i v 1.SC Znojmo kde je na střídavý start a vypadá to že jablko nepadlo daleko od stromu co na to říkáš?

Jsem rád, že už tak v nízkém věku má možnost vyzkoušet si něco jiného a určitě kvalitnějšího co se týče soupeřů. Já osobně jsem tu možnost taky dostal, takže vím, že mu to může pomoci. Znojmo hraje už 2 rokem zimní halovou ligu (ročník nar. 2004). Je tam 7 kvalitních mančaftů a všechno jsou to zvučná jména Sigma Olomouc,Zbrojovka Brno,Sparta Brno,Svratka Brno,Prostějov,Bystrc a jiné. Každý pořádá turnaj ve svém městě. Klukům se daří, což je dobře. Musím zmínit také, že kromě mého syna tam z našeho klubu chytá ještě Dominik Vaněk.

Je to těžké trénovat vlastního syna a máš na něj větší nároky než na jiné hráče?

Abych řekl pravdu tak je to těžké,protože po něm vyžaduji víc než po ostatních a možná to je někdy chyba. Na druhou stranu jsem moc rád, že ho to baví.Doufám ,že třeba jednou něco dokáže a půjde v mých stopách a nejenom on,ale i jiní kluci kteří jsou talentovaní. Máme jich tady u nás v Oblekovicích určitě hodně.

Každý má nějaký sen. Jaký je ten tvůj?

Můj sen se mi splnil, když jsem letos na podzim nastoupil v základní sestavě z mým tátem (65 roků) v krajském přeboru proti Rajhradu. Škoda že jsme si nemohli zahrát společně všichni včetně bráchy Milana ,toho bohužel do utkání nepustilo zranění. Snad to povede, až budeme slavit těch 70 roků táto.

Koníčky kromě fotbalu?

Samozřejmě rodina. To je velký koníček. Vše se ovšem točí hlavně kolem sportu .Takže v zimě hraji hokej a futsal. V létě hlavně na ukončené nohejbal. Musím zmínit , že mám velmi tolerantní manželku, bez které bych všechny tyto aktivity včetně fotbalu a trénování asi mohl těžko dělat.

Jaký si podle sebe myslíš, že jsi trenér? Přísný,impulsivní kliďas??

Myslím si, že mám od všeho trochu, ale to musí posoudit jiní.

Otázky na závěr

Nejoblíbenější fotbalový klub?

Real Madrid

Nejoblíbenější jídlo a pití?

Řízek, víno,pivo.zelená

Nejlepší film?

Všechny české filmy např. 4 z tanku a pes (smích)

Co hudba?

Rock Kabát,Brychta ,Tři sestry

 

Chtěl bys něco vzkázat na závěr?

Jsem moc rád, že jsem dostal možnost poskytnout tento rozhovor a na závěr chci všem popřát hlavně do Nového Roku hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a ať nás ten fotbal ještě dlouho baví a dělá nám hodně radosti.